Biofeedback

Ústřední role srdce

Všichni jsme se již setkali s názorem, že srdce je více než jen prostá fyzická pumpa nutná pro udržení života. V lidských dějinách filozofové, básníci a proroci považovali srdce člověka za zdroj lásky, moudrosti, intuice a pozitivních emocí. Tyto důležité funkce srdce byly rozpoznány mnoha starověkými společnostmi, včetně Mezopotamie, Babyloňanů, Řeků a Číňanů. A již před čtyřmi tisíci lety Egypťané věřili, že srdce hraje důležitou roli v duchovního rozměru; po smrti člověka zvážili jeho srdce, aby viděli kolik dobra a zla obsahovalo, a poté uložili srdce do speciální pohřební urny, zatímco mozek zlikvidovali. Proslulý francouzský filozof Blaise Pascal řekl: „Srdce má své důvody, o nichž rozum nemá tušení„. Takových příkladů je nekonečně mnoho a demonstrují rozdíly mezi aktuálním vědeckým pohledem na lidské srdce a mnoha starověkými tradicemi.

Ale vědecký obraz mozku jako jediného systému zapojeného do všech rozpoznávacích a emočních funkcí, pochází z nedávné doby. Zatímco psychologové se drželi toho, že emoce jsou čistě duševní výrazy generované v mozku samém, začínáme vidět vznik nového, úplného pochopení jak mozek funguje – a jak tělo, mozek a srdce komunikují v dynamickém a složitém vztahu. Ale zatímco většina vědců se zaměřila pouze na reakce srdce a těla na povely z mozku, několik výzkumníků začalo zkoumat zprávy, které srdce posílá do mozku a jak na ně mozek reaguje.

Srdce je v neustálém obousměrném dialogu s mozkem. Srdce a kardiovaskulární systém zasílá mnohem více signálů do mozku, než mozek vysílá do srdce. Tato skutečnost byla známá od konce 19. století, ale byla z velké části ignorována. Zatímco tyto aferentní signály neboli signály, které tečou do mozku (aferenty), mají regulační vliv na mnoho aspektů autonomního nervového systému, včetně většiny žláz a orgánů, již méně je obecně přijímána ta skutečnost, že mají také hluboký vliv na vyšší mozková centra. Kardiovaskulární aferenty mají četná napojení k centrům mozku jako thalamus, hypothalamus, a amygdala, a hrají přímou a významnou roli při určování našich vjemů, myšlenkových procesů a emocionálních prožitků.

Nedávné práce v relativně novém oboru neurokardiologie jasně dokládají, že srdce je smyslový orgán a centrum pro kódování informací a jejich zpracování, s rozsáhlým vlastním nervovým systémem dostatečně složitým, aby jej bylo možno označit jako„srdeční mozek“. Jeho propojení umožňuje učit se, pamatovat, a učinit rozhodnutí funkčně nezávislá na lebečním mozku.

K překvapení všech nálezy prokázaly, že vlastní srdeční nervový systém je složitý, sebeorganizační systém. Jeho neuroplasticita, neboli schopnost sebereorganizace, se projevují tak, že tvoří nová nervová spojení a to krátkodobá i dlouhodobá.

Jedna z nejvýznamnějších prací týkající se spolupráce srdce-mozek a jejich interakcí byla vedena v roce 1970 a na počátku 80´ let fyziology Johnem a Beatrice Laceyovými, kteří jako první postulovali příčinnou roli kardiovaskulárního systému při modulaci procesu vnímání a rozpoznávání. Domnívají se, že kardiovaskulární systém moduluje kortikální funkce (funkce šedé kůry mozkové) prostřednictvím náběhové křivky srdečního cyklu senzorickými neurony v srdci, aortálního oblouku a karotických tepen (krkavice).

Proměnlivost srdeční tepové frekvence (HRV- Heart Rate Variability)

Rytmus stahů zdravého srdce , oproti předpokladu, není pravidelný ale – i v klidových podmínkách – je ve skutečnosti překvapivě nepravidelný, s časovým intervalem měnícím se v po sobě následujících úderech srdce. Tato, přirozeně vyskytující se změna tepové frekvence, se nazývá proměnnost srdečního tepu (HRV – Heart Beat Variability).

Analýza HRV slouží jako dynamické okno do funkce a rovnováhy autonomního nervového systému (ANS – část nervového systému, která reguluje většinu vnitřních funkcí těla).

Tyto chvilkové změny srdečního tepu jsou obvykle přehlíženy, zatímco se měří průměrná tepová frekvence (například, když lékař měří tep po určitou dobu a vypočítává, že vaše srdce bije rychlostí, řekněme, 70 tepů za minutu). HRV Biofeedback technologie vám umožní sledovat měnící se rytmus srdce v reálném čase. Použití dat o tepové frekvenci poskytuje obraz HRV – průběžně vykresluje přirozené zvyšování a snižování tepové frekvence.

Vědci a lékaři považují HRV za důležitý ukazatel zdraví a kondice. Jako marker fyziologického odolnosti a behaviorání pružnosti, odráží naši schopnost přizpůsobit se účinně stresu a požadavkům prostředí.

HRV se zkoumá v medicínském oboru nazývaném Cardiointervalografie nebo také Neurokardiologie.

HRV je také ukazatelem biologického stárnutí. Naše HRV je největší, když jsme mladí, a jak stárneme, rozsah změny naší klidové tepové frekvence se zmenšuje. I když věkem způsobený pokles HRV je přirozeným procesem, mimořádně nízké HRV konkrétní věkové skupiny je spojeno se zvýšeným rizikem budoucích zdravotních problémů a předčasného úmrtí. Nízké HRV je také pozorováno u jedinců s celou řadou nemocí a poruch.

Mnoho faktorů ovlivňuje aktivitu ANS, a tedy ovlivňuje i HRV. Mezi ně patří naše dýchání, fyzické cvičení, a dokonce i naše myšlenky. Výzkum v Ústavu HeartMath ukázal, že jeden z nejsilnějších faktorů, které ovlivňují rytmus našeho srdce, jsou naše pocity a emoce. Když se vykreslí proměnlivá srdeční frekvence na časové ose, její celkový tvar se označuje jako „Obraz srdečního rytmu“.

Biofeedback je vysvětlován jako biologická zpětná vazba; přirozený jev k udržení rovnováhy a zlepšení fyziologického, duševního, emocionálního i mentálního stavu.

Stres či vzrušení našeho těla se projeví:

Zvýšenou aktivitou potních žláz
Zvýšenou tepovou frekvencí
Ostrými a nevyrovnanými změnami srdeční frekvence
Rychlým a nepravidelným dýcháním
Vyplavováním „poplachových“ hormonů

Role biofeedback

Biofeedback využívá viditelné či zobrazitelné znaky míry našeho stresu s tím, aby nás provedl zklidňujícími a stabilizujícími relaxačními dýchacími technikami vedoucími ke zklidnění stresové odezvy „bojuj či uteč“. Tato evoluční obranná reakce v nás přetrvává i v případech, kdy nebezpečí smrti či zranění již dávno nehrozí. Techniky a technologie biofeedback nám umožňuje kontrolovat naše biologické odezvy a tím i úroveň stresu. Existuje celá řada technik biofeedback. Například zvýšená teplota těla změřená teploměrem je již takovým typem biofeedback. Nejvíce nám ale o stavu lidského těla a mysli sdělí vědecky velmi prozkoumané biofeedback reakce autonomního nervového systému (ANS), které se měří prostřednictvím srdečního tepu tzv. HRV biofeedback (Heart Rate Variability), stresové situace, pozornost či stav meditace dobře vyhodnocuje například EEG biofeedback (Neurofeedback) sledující odezvy lidského mozku prostřednictvím měření jeho frekvencí a dále na stres je citlivý SCL Biofeedback sledující stav vodivosti kůže (Skin Conductance Level). Existují i další biofeeedback techniky, které jsou již více specializované pro konkrétní aplikace či slouží k dokreslení celkového obrazu fyziologického, emocionálního, mentálního a duševního stavu lidské osobnosti.

Role biofeedback v osobním a profesionálním životě

Tím, že získáme povědomí o fyziologické informaci, biofeedback nám umožňuje ovládat „automatické“ fyziologické procesy. V každodenním životě nás všech, hlavně u lidí, kteří mají vysoce stresové pozice jako pedagogové či veřejně vystupují – lze použít biofeedback ke snížení zbytkového napětí, které každodenně cítíme, což snižuje dopad tohoto stresu na náš domácí i profesionální život. Mnoho lidí, kteří využívají biofeedback k pomoci zvládat nároky své kariéry, se naučili správným přepnutím rychlostních stupňů lépe vychutnat rodinný život a dalších výhod vyplývajících z jejich práce.
Podobně se mohou děti a mladiství přizpůsobovat novým situacím, které se jinak vymykají jejich kontrole, a pro nové povinnosti používat biofeedback ke zvýšení jejich schopnost omezit negativní dopad těchto tlaků na jejich rozhodování a kvalitu života.

Při použití technologie emWave, vidíte svůj obraz srdečního rytmu v reálném čase. HeartMath výzkum ukázal, že prožívané emoce přímo ovlivňují obraz srdečního rytmu, a to nám naopak prozradí mnohé o tom, jak naše tělo funguje.

Obecně lze říci, že emocionální stres, včetně emocí, jako je hněv, frustrace a úzkosti, vytváří nepravidelný a nevyzpytatelný obraz srdečního rytmu: HRV křivka vypadá jako série nerovnoměrných, rozeklaných vrcholů. Vědci nazývají tento obraz srdečního rytmu jako nekoherentní. Fyziologicky tento model naznačuje, že signály produkované oběma větvemi ANS jsou nesynchronní. To lze přirovnat k jízdě autem s jednou nohou na pedálu plynu (sympatický nervový systém) a druhou na brzdě (parasympatický nervový systém) ve stejnou chvíli, což značně znepříjemní jízdu, zvyšuje spotřebu, a opravdu to není pro váš vůz dobré! Nekoherentní obrazy fyziologické aktivity spojené se stresujícími emocemi způsobují, že naše tělo pracuje neefektivně, stravuje naši energii a opotřebuje náš celý systém. To platí zejména v případě, kdy stres a negativní emoce trvají dlouho nebo se často opakují.

Naopak, pozitivní emoce šíří tělem zcela rozdílný signál. Když prožíváme povznášející pocity, jako je ocenění, radost, péči a lásku, obraz našeho srdečního rytmu se stává velmi ukázněným, vypadá jako hladké, harmonická vlna. To se nazývá jako obraz koherentního srdečního rytmu. Když tvoříme koherentní srdeční rytmus, je činnost dvou větví ANS synchronizována a tělesné systémy pracují s vyšší účinností a harmonií. Není divu, že pozitivní emoce jsou tak příjemné; skutečně pomáhají naše tělesné systémy synchronizovat a tak lépe pracovat.

Biologie a dýchání

Dýchání aktivuje bloudivý (vagový) nerv, který sestupuje z mozku v karotické pochvě až do bránice. Vagový nerv zpomaluje srdeční frekvenci. Stresová reakce na něco, jako je obtížná konverzace s někým nepříjemným, jízda v rušném provozu nebo nervozita před veřejným vystoupením, změní vaši tepovou frekvenci nezávisle na kolísání způsobeném dýcháním, což vede k nepravidelnostem změn.

Dýchání ovlivňuje tepovou frekvenci:

Jak se nadechujete, váš tep se přirozeně urychluje. Při výdechu, vaše tepová frekvence přirozeně zpomaluje. Pomalé, uvolněné dýchání vytváří pomalé, plynulé změny tepové frekvence, což je spojeno se zdravým a špičkovým výkonem srdce.

Můžete použít řadu specializovaných dýchacích technik pro vyhlazení tepové frekvence a pro rychlé zmírnění stresu. Jedním ze způsobů budování své schopnosti dýchat zdravě a přirozeně je pomocí techniky „Metronomu dechu“ (Breath pacer).

Stejným způsobem, jakým si studenti hudby učí udávat své tempo, lidé mohou používat dechový metronom k udržení rovnoměrného a plynulého dýchání.Každý člověk má unikátní reakce na různé podněty, a proto Alive obsahuje audio a video nástroje pro optimální, uklidňující, zdravé dýchání.

Správným dýcháním uvádíme tělo do koherence.

Co je to srdeční koherence?

Koherence je stavem, při kterém dochází zároveň k relaxaci, tak především revitalizaci lidského organismu. V koherentním stavu dosahujeme trvalé aktivizace pozitivních pocitů a navracíme se k pozitivnímu přístupu k životu. Koherentní živý systém neplýtvá energií, protože jeho části jsou vnitřně synchronizované. Zvýšení míry koherence umožňuje vznik nových úrovní tvořivosti, spolupráce, produktivity a kvality ve všech aspektech činnosti. Do koherentního stavu, kdy dochází k synchronizaci činnosti srdce, mozku a autonomního nervového systému, se lidský organizmus dostává pomocí osvojení správných dýchacích technik a mentálních technik z nichž celou důležitou řadu má Institut HeartMath patentovanou. Cvičební mentální a dýchací techniky jako Neutral Tool, Quick Coherence a Freeze-Frame, Heart Lock-In a Attitude Breathing vytvářejí vyvážený stav autonomního nervového systému vhodné pro různé životní situace.